Památky Anglie:

STONEHEDGE

Původ názvu pohled na Stonehenge: 2009 jiný pohled na Stonehenge Název „Stonehenge“ jistě pochází ze staré angličtiny, ale není známo, co přesně znamená. Jsou dvě hlavní teorie, které se liší pouze v druhé polovině názvu. Obě teorie tvrdí, že první polovina názvu „Stone“ (ve staroangličtině „stān“) znamená „kámen“. První z těchto teorií však říká, že druhá polovina názvu, staroanglické slovo „hencg“, znamená „henge“, tedy v překladu „šibenice“. Druhá tvrdí, že toto slovo (tentokrát „hinge“) znamená „zavěšený“. Není tedy jasné, jestli je pravým názvem „Kamenná šibenice“ nebo „Zavěšený kámen“. V dnešní angličtině se slovo "henge" překládá jako příkop a za ním val. Tímto systémem "zabezpečení" bývala stavba Stonehenge dokola obehnána. Příkop a za ním val můžeme vidět například i kolem megalitického kruhu v Avebury. [editovat]Stavba Stonehenge První fáze stavby počala okolo roku 1900 př. n. l. Byl vystavěn kruh s průměrem 100 m z vnější strany tvořený příkopem a z vnitřní strany valem. Val byl jen 0,5 m vysoký. Příkop byl 2 m hluboký a na jeho dně byly umístěny kosti zvěře a skotu, aby se půda zpevnila. Druhá fáze nastala roku 1750 př. n. l., kdy byly vystavěny dva kruhy vztyčených kamenů uprostřed kruhu příkopu. Kameny vnějšího kruhu byly necelých pět metrů vysoké a téměř dva metry silné. Na těchto kamenech ležela souvislá řada kamenů vodorovných, které byly na těch vertikálních uchycené pomocí výstupků na vrcholu. Mnoho z nich však spadlo dolů. Kameny vnitřního kruhu byly podstatně menší, jen 2m vysoké. Třetí a poslední fáze počala okolo roku 1650 př. n. l. Byly vystavěny dvě podkovy. Vnější byla tvořena pěti „Trilitony“. Triliton je soustava tří kamenů, kde jsou dva kolmé a jeden vodorovný, přičemž ten vodorovný na nich leží. Největší z těchto trilitonů je 8,5 m vysoký. Kameny vnitřní podkovy jsou velikostí podobné kamenům vnitřního kruhu, tedy asi 2 m vysoké. Celý komplex byl dokončen okolo roku 1400 př. n. l. [editovat]Zajímavosti Roku 1910 Angličan Horatio Barber zkonstruoval letadlo a bylo velkým štěstím, když jeho zkušební pilot s tímto letadlem minul „Stonehenge“ a havaroval nedaleko. Větší kameny jsou v současnosti zality do betonu. Při stavbě byly kameny vsazeny do jam a utěsněny kamennou drtí. Avšak po dvou světových válkách kameny následkem otřesů začaly vypadávat. Proto byli tehdejší archeologové nuceni rizikové kameny zabetonovat. I přesto však jeden z kamenů spadl při velké vichřici v roce 1963. Při vykopávkách z roku 1920 byla pod jedním z kamenů nalezena láhev portského vína. Na štítku láhve byl vyznačen i rok a toto víno pocházelo z roku 1810. Zátka však shnila a většina vína vytekla. 30. ledna 2007 archeologové objevili poblíž Stonehenge zbytek vesnice. Tento objev vyvolal spekulace o tom, že Stonehenge mohlo sloužit jako pohřebiště pro tuto vesnici. Vesnice se nacházela v Durrington Walls, ve vzdálenosti asi dvou mil od Stonehenge, a byla zde umístěna obdobná dřevěná kruhová stavba. V okolí byly také nalezeny nástroje a hroty šípů. Bylo vykopáno celkem osm domů, archeologové však věří, že jich celkem bylo alespoň 25. Oznámil to archeolog Mike Parker Pearson na tiskové konferenci, kterou svolala National Geographic Society.

Salisburská katedrála Salisburská

katedrála Salisburská katedrála, nebo oficiálně Katedrála Panny Marie, je katedrála anglikánské církve nacházející se v anglickém městě Salisbury. Stavba hlavní budovy katedrály trvala pouze 38 let a je považována za nejtypičtější příklad raněgotické architektury v Anglii. Katedrála se pyšní nejvyšší kostelní věží ve Velké Británii vysokou 123m. Má také největší křížovou chodbu a největší zastavěný prostor ve Velké Británii. [editovat]Historie Výsledkem sporů mezi církevními hodnostáři a vojáky v oblasti původního osídlení Salisbury (Old Sarum) bylo rozhodnutí přestěhovat katedrálu a biskupství do předchozího umístění v Salisbury. Toto stěhování proběhlo v době, kdy byl biskupem Richard Poore, bohatý vlastník pozemků, který věnoval půdu pro výstavbu nové katedrály. Výstavba nové katedrály byla financována i příspěvky od kanovníků a vikářů, kteří byli požádáni o každoroční příspěvek na její výstavbu. Základní kámen byl položen 28. dubna 1220. V roce 1258 byly dokončeny hlavní chrámová loď, příčná chrámová loď a chór. Západní křídlo bylo dostavěno roku 1265. Křížové chodby a kapitula byly dokončeny okolo roku 1280. Vzhledem k tomu, že stavba katedrály byla dokončena v průběhu pouhých 38 let, je charakteristická jedním architektonickým stylem. Vzhledem k výšce věže, která tvoří její výraznou dominantu, a její váze 6 397 tun musely být vybudovány dodatečné konstrukce, aby nedošlo k jejímu zřícení. V období po dokončení katedrály byly vybudovány opěrné pilíře, zalomené oblouky a železné vazníky. Salisburská věž je nejvyšší věží postavenou v období do 14. století . Významné stavební práce na úpravě katedrály prováděl od roku 1790 architekt Jamess Wyatt. Nahradil původní lektorium a zbořil zvonici, která byla vysoká asi 100m a nacházela se na severozápad od hlavní budovy. Salisbury je tak jednou z mála anglických katedrál, které nemají zvony (dalšími jsou Elyská katedrála a Norwichská katedrála). Kapitula je pozoruhodná osmibokým tvarem, štíhlým hlavním pilířem a zdobným středověkým vlysem. Vlys se táhne podél celého interiéru a zobrazuje příběhy z knih Genesis a Exodus. V kapitule je také vystaven nejzachovalejší ze čtyř exemplářů Magny Charty. Tento exemplář se do Salisbury dostal proto, že Elias z Debenhamu byl pověřen distribucí některých kopií originálu tohoto dokumentu. Hodiny pocházející z roku 1386 jsou nejstaršími středověkými funkčními hodinami na světě. Hodiny byly původně umístěny na zvonici, která byla zbořena roku 1792. V té době byly uloženy do depozitáře a byly znovu objeveny až roku 1929. Roku 1956 byly restaurovány a uvedeny do provozu.